Komplexní kardiologické centrum Pardubické nemocnice bylo mezi 11 zapojenými špičkovými centry jediným nefakultním pracovištěm a do studie zařadilo přibližně 40 pacientů.
Plicní embolie je za infarktem a cévní mozkovou příhodou třetím nejčastějším akutním kardiovaskulárním onemocněním a její léčba je jednou z oblastí, která se v současné intervenční kardiologii velmi dynamicky rozvíjí. Jedním z postupů, který v posledních letech rozšiřuje možnosti léčby, je katétrová lokální trombolýza.
Právě touto metodou se zabývala studie PRAGUE-26, která se zaměřila na pacienty s akutní plicní embolií středně vysokého rizika a porovnávala standardní antikoagulační léčbu s léčbou, při které pacienti vedle podávání léků na ředění krve podstoupili také katétrovou lokální trombolýzu.
Data, která mohou změnit budoucnost léčby plicní embolie
Výsledky ukázaly významný rozdíl ve prospěch intervenčního přístupu. U pacientů léčených pomocí katétrové intervence bylo výrazně nižší riziko zhoršení stavu. Studie tak ukázala, že u určité skupiny pacientů může mít tento typ léčby zásadní přínos.
„Výsledky studie mohou ovlivnit budoucí doporučení a pomáhat rozšiřovat účinnou léčbu. V našem centru máme s touto metodou zkušenosti již tři roky a doufáme, že se ji podaří postupně rozšířit nejen v České republice, ale také v zahraničí,“ říká Milan Plíva, lékař Kardiologického centra AGEL a kardiologického oddělení Pardubické nemocnice.
Spolupráce 11 českých center
Studie je zároveň ukázkou mimořádné spolupráce českých kardiologických pracovišť. Projekt odstartoval zapojením osmi center, jejichž počet se v průběhu rozrostl celkově na jedenáct. Pardubické pracoviště mezi nimi získalo jako jediné nefakultní pracoviště specifické postavení.
„S o to větším nasazením jsme do projektu šli. Podobné projekty nejsou běžné ani v evropském měřítku, a tím cennější je pro nás skutečnost, že jsme do výzkumu mohli přispět vlastní zkušeností i péčí o zapojené pacienty,“ dodává lékař.
Další důležitá etapa právě přichází
Přednesením výsledku na kongresu Evropské kardiologické společnosti (ESC) v Mnichově a zveřejněním studie v prestižním časopise The New Englad Journal of Medicine nic nekončí, ale naopak začíná. „Dalším krokem bude kontakt s dalšími nemocnicemi, ve kterých můžeme sdílet své zkušenosti a diskutovat o tom, jak metodu efektivně a bezpečně zavádět do praxe,“ vysvětluje lékař.
Podstatné je rozšířit nové poznatky také mimo zainteresované intervenční specialisty. „Pacient s plicní embolií totiž může přijít ke svému praktickému lékaři nebo třeba na urgentní příjem, a právě rychlé rozpoznání jeho stavu a předání do specializovaného centra je pro další léčbu rozhodující,“ doplňuje intervenční kardiolog Milan Plíva.
Pacientské příběhy z Pardubické nemocnice
Pro lékaře jsou vedle výsledků studie zásadní také zkušenosti z každodenní praxe. To, jak se přínos nové metody promítá do zdravotního stavu pacientů a jejich návratu do běžného života. „Zatímco dříve zůstával pacient v nemocnici sedm až deset dní a při propuštění mohl být stále velmi dušný, po katétrovém výkonu může v některých případech odcházet již třetí nebo čtvrtý den, a to bez výrazných obtíží,“ popisuje lékař.
Za výsledky studie PRAGUE-26 nejsou jen odborná data. Jsou za nimi konkrétní lidé, jejichž život se během několika minut ocitl v ohrožení – a také týmy zdravotníků, kteří přesně věděli, co je třeba v danou chvíli udělat a poskytli jim maximální péči.
V roce 2023 jsme zveřejnili příběh pana Ilji Driženka, o dva roky později pana Hynka Chobota a letos paní Ivany Dbalé. Všichni mají jedno společné, v Pardubické nemocnici jim nejen zachránili život, ale pomohli jim také s návratem k běžným činnostem.
Co je studie PRAGUE-26
PRAGUE-26 je multicentrická česká klinická studie zaměřená na léčbu pacientů s akutní plicní embolií středně vysokého rizika. Porovnávala standardní antikoagulační léčbu s kombinací antikoagulační léčby a katétrové lokální trombolýzy. Do studie se zapojilo 11 českých kardiologických center, mezi nimi jako jediné nefakultní pracoviště také Pardubická nemocnice.
